Odborný partner Poslanecká sněmovna |
- TERMÍN: čtvrtek 17. října 2024, 14.00
- MÍSTO: PVA EXPO Praha, hala 5CD
- JEDNACÍ JAZYK: čeština
- ÚČAST: Účast je omezena na odbornou veřejnost. V případě zájmu o účast se prosím zaregistrujte online.
- KONFERENCE I/2023
- KONFERENCE II/2024
- ONLINE REGISTRACE
- ONLINE STREAM - Konference bude přenášena online a její záznam bude následně k dispozici ve videoarchivu Poslanecké sněmovny
Pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost PSP ČR
Konference Vnitřní bezpečnost a odolnost státu je organizována pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, PhDr. Pavla Žáčka, Ph.D. |
14.00 - 16.00 Panelová diskuze |
POVODNĚ 2024 – Krizové řízení a spolupráce integrovaných složek |
moderátor | Mgr. Pavel KREJZA, člen Výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna ČR |
panelisté |
Mgr. Pavel BALÁŽ, ředitel úseku bezpečnosti, Ředitelství silnic a dálnic MUDr. Petr KOLOUCH, ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy plk. Ing. Miroslav LUKEŠ, ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Richard SMEJKAL, vedoucí Ústředního krizového týmu Českého červeného kříže Ing. Marta SPÁLENKOVÁ, vedoucí oddělení krizového řízení, Jihočeský kraj genmjr. Ing. Václav VLČEK, MSc., velitel Velitelství pro operace Armády České republiky (TBC) |
ÚVOD KONFERENCE Vnitřní bezpečnost a odolnost státu III
V posledních 30 letech jsme byli svědky zvyšující se frekvence přírodních katastrof, zejména povodní, které dramaticky ovlivnily životy tisíců obyvatel, způsobily značné škody na majetku a infrastruktuře napříč celou Českou republikou. Rozsah povodní ze září 2024 znovu přináší výzvu dále zlepšovat schopnosti našeho státu čelit mimořádným situacím a zefektivňovat krizové řízení.
V reakci na aktuální skutečnosti se třetí díl ze série konferencí Vnitřní bezpečnost a odolnost státu zaměří na analýzu nedávných povodní a krizového řízení se zvláštním důrazem na roli Integrovaného záchranného systému (IZS) a jeho spolupráce se státní správou, místními samosprávami a dalšími klíčovými aktéry.
Tématem konference bude především zhodnocení dosavadních zkušeností z povodňových situací, rozbor ověřených silných a možných slabých stránek současného systému krizového řízení, a především diskuze o možnostech jeho další optimalizace.
K této diskusi bude přizvána široká škála odborníků z řad nezávislých expertů na krizové řízení, Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR), Armády ČR, záchranných služeb a Ředitelství
silnic a dálnic České republiky. Pozváni také budou představitelé samosprávy, jako jsou starostové a hejtmani zasažených oblastí, kteří nabídnou autentický pohled na řešení a řízení krizových situací přímo v terénu.
CÍLE KONFERENCE Vnitřní bezpečnost a odolnost státu III
Konference má několik klíčových cílů, které budou formovat strukturu diskuse a vystoupení jednotlivých řečníků:
1. Zhodnocení dosavadních zkušeností s krizovým řízením z nedávných povodní, a to jak úspěšných operací, tak postupů, které lze zlepšovat.
2. Posílení spolupráce a komunikace mezi jednotlivými složkami IZS, státní a veřejnou správou a dalšími aktéry, kteří hrají zásadní roli při zvládání krizových situací.
3. Propojení teoretických poznatků s praktickými zkušenostmi a přenos osvědčených postupů z terénu do systémových a metodických postupů.
4. Identifikace oblastí pro modernizaci a inovaci krizového řízení včetně využití moderních technologií, lepšího sběru dat, včasné informovanosti obyvatelstva a zvyšování efektivity systému velení a řízení.
KLÍČOVÁ TÉMATA DISKUSE Vnitřní bezpečnost a odolnost státu III
Diskuse se zaměří na různé aspekty krizového řízení a získaných zkušeností:
1. Efektivita krizového řízení během povodní
Hlavní otázky: Jak fungoval systém krizového řízení během nedávných povodní? Kde byl boj úspěšný a kde se projevily případné slabiny? Jakou roli sehrál IZS, armáda a další složky v ochraně zdraví a majetku obyvatel? Vyhodnocení dosavadní spolupráce, identifikace potřebných změn a návrhy možného zlepšení.
2. Spolupráce mezi hlavními a ostatními složkami Integrovaného záchranného systému (IZS), státní a veřejnou správou a dalšími aktéry
Diskuze o koordinaci mezi různými aktéry, jako jsou hasiči, policie, armáda, zdravotnická záchranná služba, letecká záchranná služba, místní samosprávy a další zainteresované subjekty.
Jaké mechanismy spolupráce jsou nezbytné pro rychlou a efektivní reakci na krizové situace? Kde je prostor pro zlepšení, a jak lze posílit komunikaci mezi úrovněmi státní správy a samosprávy?
3. Význam infrastruktury během krizí
Klíčovým faktorem při zvládání krizových situací je funkční infrastruktura, zejména v dopravě a komunikaci.
Zástupce Ředitelství silnic a dálnic ČR bude s dalšími odborníky diskutovat o tom, jaké výzvy představovala poničená infrastruktura během povodní a jaké inovace by mohly zvýšit odolnost našich dopravních a komunikačních sítí vůči budoucím krizím.
4. Zapojení moderních technologií a inovací v krizovém řízení
V moderní době hrají technologie klíčovou roli v rychlé reakci na krizové situace. Diskuze bude zaměřena na využití dronů, satelitních dat, systémů včasného varování a dalších inovativních technologií, které mohou zásadně zlepšit efektivitu při řízení a řešení budoucích krizí.
NAVRHOVANÍ ŘEČNÍCI Vnitřní bezpečnost a odolnost státu III
1. Nezávislý expert se zkušenostmi z krizových situací
Tento odborník poskytne komplexní analytický pohled na aktuální stav krizového řízení v České republice se zaměřením na možnosti systémových změn a vylepšení. Zaměří se na zhodnocení fungování současných struktur a doporučení pro budoucí modernizaci.
2. Zástupce Hasičského záchranného sboru ČR
Jako hlavní složka IZS bude HZS ČR sdílet zkušenosti z konkrétních zásahů během nedávných povodní. Hlavním tématem bude praktická spolupráce s ostatními složkami IZS a veřejnou správou, rychlost reakce, nasazení sil a prostředků, stejně jako identifikace klíčových oblastí pro zlepšení.
3. Zástupce Armády ČR
Zástupce armády bude hovořit o její roli během povodní, logistické podpoře a spolupráci s civilními složkami a IZS.
4. Zástupci záchranných služeb a zástupce letecké záchranné služby
Během povodní je často potřeba urgentní a přesná záchranná operace, kterou často musí zajišťovat i letecké složky. Zástupci nabídnou unikátní pohled na výzvy spojené se zásahy v těžce dostupných oblastech a jejich efektivní koordinaci s ostatními složkami IZS.
5. Zástupce Ministerstva dopravy ČR/ŘSD
Povodně často narušují dopravní infrastrukturu, což může významně ztížit zásahy a obnovu zasažených oblastí. Ministerstvo dopravy/ŘSD nabídne pohled na to, jak zajistit strategickou podporu v krizových situacích.
6. Starosta nebo hejtman ze zasažené oblasti
Představitelé místní samosprávy budou sdílet autentické zkušenosti z povodňové krize včetně příkladů, jak spolupracovali s centrálními složkami státu a jak byly připraveny přímo obce a města.
CÍL KONFERENCE Vnitřní bezpečnost a odolnost státu
HLAVNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
VNITŘNÍ BEZPEČNOST A ODOLNOST STÁTU III.
Cíl dalšího pokračování konference - ochrana obyvatelstva a infrastruktury státu ve světle nedávných konfliktů a hybridních hrozeb
DŮLEŽITÉ POJMY
Bezpečnost státu je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, komunity a zabezpečení funkce společnosti, k jehož úspěšnému uplatnění je nezbytné zajistit funkčnost dotčených orgánů státní správy a samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob a rozvíjení procesů a nástrojů, které slouží k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Vnitřní bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zevnitř. Jde o souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek, legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a kterými rovněž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí. Stát musí být k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten.
Vnější bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zvnějšku. Hrozby mohou být vojenské nebo ekonomické povahy, mohou mít charakter migrační vlny apod. Jde také o souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prosazuje své státní zájmy. Hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností může být neostrá a může docházet i k prolínání dopadů jednotlivých bezpečnostních opatření. Nelze tedy často jednoznačně tvrdit, že se konkrétní ohrožení či aktivity vztahují jen k jednomu z rozměrů bezpečnosti.
Odolnost státu – schopnost odolat a rychle se zotavit z úmyslných útoků, nehod, přírodních katastrof i nekonvenčních stresů, otřesů a hrozeb pro naši ekonomiku a demokratický systém. Součástí odolnosti státu je řada cílů a úkolů v oblastech kritické infrastruktury, dodavatelských řetězců a kybernetického prostoru. V praxi jde především o:
- Adaptaci na měnící se životní a bezpečnostní podmínky
- Odolnost vůči systémovým narušením
- Zajištění rychlé obnovy
- Individuální připravenost
Fungující bezpečnostní systém je nutné vytvářet a udržovat jako systém komplexní, který zajišťuje propojenost roviny politické, zákonodárné, vojenské, zajišťování vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, roviny hospodářské a finanční, stejně jako např. sociální atd.
Základní funkcí bezpečnostního systému je plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činností jednotlivých prvků při zajišťování bezpečnosti státu. Systém musí adekvátně a operativně reagovat na hrozby a rizika a musí být schopen koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí.
Bezpečnostní systém ČR tvoří vzájemně propojené prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci, prvky územní samosprávy, ale i právnické a fyzické osoby, nesoucí svůj díl odpovědnosti za zajištění bezpečnosti ČR.
Prvky bezpečnostního systému ČR vytvářejí hierarchickou strukturu, jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí samostatně v rozsahu své působnosti. Bezpečnostní systém ČR je možné strukturovat následovně:
- Ústřední prvky – Prezident, Parlament, Vláda, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady
- Ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, havarijní služby
- Územní prvky – Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a jejich pracovní orgány krizového řízení, právnické a fyzické osoby
ÚČAST A REGISTRACE
Informace budou doplňovány průběžně.